Ráda bych se s Vámi podělila o zkušenost s NLP koučinkem, o jehož síle jsem
neměla v minulosti ani ponětí. Je tomu skoro dva měsíce, co mě můj syn
zavolal a řekl mi, že mě přijde navštívit jeden pán, který má zájem o mou
tvorbu. (Peču dorty na svatby, dětem k narozeninovým oslavám, vánoční perníčky, domečky, betlémy a další
laskominy. Do toho občas vyšívám, háčkuji a dělám spoustu ruční
tvorby). Prostě mamča, co se nebojí.....
V té době jsem měla velký problém se vůbec se synem snést a přijmout od něj
,,dohození" nějakého člověka, který
by byl zvědavý na mou tvorbu, ale i přes to jsem na to přistoupila s tím, že
jsem si v duchu říkala, že půjde hned z prvního schodu. Představovala jsem si
člověka ,,kravaťáka", jak jsem zvyklá na různé pojišťováky a podomní
prodejce různých produktů. 
Byla jsem ale velmi mile překvapená! Když nastal den, kdy měl Radovan
přijet, byla jsem celá nevrlá a bála jsem se nějakého problému. Ovšem, když
jsem slyšela zvonek u dveří a dveře otevřela, připadala jsem si jako by ke mně
přišlo sluníčko. Ve dveřích stál chlap jako hora vysoký a plný úsměvů a byl
velice příjemný. Zářila z něj neskutečná pozitivní energie. 
Takže můj plán
vyhodit ho z prvního schodu nevyšel, protože to prostě nešlo vyhodit člověka,
který mi nese slunce na dlani. Byl u mě na návštěvě zhruba dvě hodiny a povídali jsme si o různých věcech.
Ptal se mně na děti, jak se jmenují, kolik jim je let, zkrátka na různé věci,
krom toho i na můj život, s čím jsem a nejsem spokojena, co mně tíží buď v současnosti,
nebo z minulých vztahů a tak podobně.
Řekla jsem mu, že největší problém, který mám je vyjít se svým synem, že
cokoliv on řekne je špatně, že jen pomyšlení na to, že přijede ve mně
automaticky nastartuje slovo ,,problém"! Radovan se tedy ptal už na jiné
věci, ale velmi cíleně, neboť během rozhovoru aniž bych si toho jakkoli všimla
a tušila, co vlastně s mou myslí provádí, nebo spíš kam směřuje mou mysl, mně
vlastně koučoval.
Po jeho odchodu jsem si připadala jak znovuzrozena a o pár kilo lehčí.
Myslím tím psychickou tíhu. Bylo mně strašně fajn, byla jsem plná energie,
udělala jsem strašně moc věcí, které jsem odkládala na neurčito, zjednodušeně
řečeno BYLO MNĚ PROSTĚ FAJN ! Druhý den mi volal syn a náš rozhovor proběhl v naprosté pohodě a klidu a
ještě jsem se ho dokázala zeptat, kdy se přijede podívat na ,,maminku" :-) .......(synovi je 23 let).
Uplynul další den a já si jen tak nahlížím večer do emailů a přišla mi sms
od mého syna, na kterou v životě nezapomenu a která mi vehnala slzy do očí.
Vlastně ještě dnes, když o tom s někým mluvím nebo si na to vzpomenu, mám
,,slzavé údolí". Byla to pro mně ta největší pochvala, jakou jsem od něj
dostala! Doslova mně napsal:
Mami, děkuji ti za to, jaká jsi teď. Uvidíš, že
spolu budeme mít další moc hezké dny, mám Tě moc rád! :*
V ten moment jsem si uvědomila, že není na světě nic krásnějšího, než láska
dětí, která je věčná a ta největší! Jak strašně jsem šťastná, že je mám a že
bych pro ně udělala cokoli. Ptala jsem se také sama sebe, proč jsem se takto chovala jen ke svému
synovi a došla jsem k závěru, že jsem měla v hlavě zakódované jen jednu věc a
to, že mě již žádný muž nebude omezovat. Bohužel jsem si prošla nevydařeným
vztahem plného lží, přetvářky a obviňování a já si řekla, že už žádný chlap
mi nebude diktovat co mám dělat, jak mám dělat, že mně nebude jakýmkoliv
způsobem omezovat a nic nebude pro ně samozřejmost. Bohužel už jsem si do
své mysli zapomněla dosadit dvě nejdůležitější slova a tím byla slova kromě SYNA!
Mozek bohužel neumí sám ty dvě zapomenutá slova vložit na správné místo a tím
to vše začalo.
Dnes mám se synem velmi pěkný vztah bez hádek a zbytečných problémů a
těšíme se na sebe. Dříve jsem s hrůzou očekávala, kdy syn přijde domů a
dnes se nemohu dočkat, kdy se objeví. Jsem strašně vděčná synovi, že
Radovana poslal ke mně domů a já ho nevyhodila a Radovanovi jsem vděčná
za to, co pro nás udělal!! Je pro mě jako zářivé světýlko, zdroj energie, co dokáže lidem pomoci. Pokaždé, když se spolu s Radovanem potkáme, nebo
spolu komunikujeme, nezapomenu mu poděkovat. Děkuju …..!!!
S úctou Jana.
Tento odkaz prezentuje tým „ŠŤASTNÁ RODINA“, který se svolením Jany, její email
i tvorbu zveřejnil.
("Ne vždy je vše tak, jak se to zdá být a šaty by měly být až to poslední, co o nás vypovídají".
"I knihu musíme nejprve přečíst a pochopit, abychom si mohli dovolit soudit obal".)
Napište nám i vy vaše zkušenosti, starosti či radosti. Pokud máte jakýkoliv problém ať už s dětmi, nebo se sebou samými, napište nám a společně budeme hledat řešení.)
Žádné komentáře:
Okomentovat