středa 14. května 2014

POZITIVNÍ VNÍMÁNÍ



N
aše myšlení západního světa je už od narození ovlivněno kulturně i společensky a to negativním ovlivňováním z okolního světa, které náš mozek přijímá po určité době za vlastní, jako náš funkční program. My ani netušíme, že není náš. Jsme přesvědčeni o naší vnitřní nepravdě, že je náš. Ale je to jinak. V dnešní moderní době existuje tolik emancipovaných žen, které chtějí být soběstačné, nezávislé na mužích, dobře zajištěné a dělají, co mohou, aby toho dosáhly. Když to dokážou, mají pocit, že jsou připraveny na život a najednou zjistí, že ani nevědí, co vlastně chtějí. najednou jsou sami, popř. s dětmi, ovšem bez partnera a horko těřko k sobě hledají svůj ideální "DVOJPLAMEN". 

To že nejsou šťastné a nemohou si k sobě najít svůj ideální protipól v podobě muže, který by se stal jejich životní součástí, poznává v poslední době mnoho z nich na vlastní kůži. Muži se zase snaží být někým jiným, než ve skutečnosti jsou. Přijali jsme do našich hlav takové programy, že se pomalu stydíme za sebe sama a nedokážeme najít své vnitřní „JÁ“. Naše skutečné hodnoty, které jsou ukryty někde hluboko v podvědomí a čekají, až k nim najdeme cestu, až se sami před sebou otevřeme a objevíme to obrovské bohatství, které se v nás skrývá. Přijímáme do našich životů tolik negací a strachů, že se už bojíme sami sebe. Máme mozek jako Ferrari, ale používáme ho jako v Trabantu. Co nás k tomu vede?





   Jsme vedeni k neustálému měření svých sil, svých znalostí a dovedností, stále jsme vedeni mezi sebou soutěžit. K čemu to ale prospívá? Právě že vůbec k ničemu. Domorodé kmeny, čím méně mají, tím jsou šťastnější. Neznají jako my, soutěživost. Proč by měl být někdo první a ostatní měli prohrát? Všichni pracují a budují společně. Není ani výherců, ani poražených. V tom je základní kámen úrazu mezi západními a východními civilizacemi. Ony jsou šťastné pořád, my nikoliv. My se neustále sužujeme, trápíme, řešíme malichernosti, díváme se jak se ten či onen člověk má lépe než my, ale to není život. To je závist“ Posedlost a mamon po chimérách, která budou neustále honit, dokud nepadneme vyčerpáním. Kolik z nás se dokáže každý den zastavit a meditovat 20-30 minut? Kdo dnes dokáže relaxovat a nenechat se ovlivňovat svým okolím? Vás to někdo učil? Mě tedy ne. Musel jsem na to přijít sám. Najít tu cestu poznání a pochopení hlubších souvislostí, které nás mohou učinit spokojenějšími a šťastnějšími. 

Tím, že budeme neustále zasahovat do přirozeného vývoje našich dětí, (které se mimochodem dokážou velice dobře učit všemu, co pro život potřebují sami), a budeme jim neustále stavět mantinely, zachraňovat je, pomáhat jim na každém kroku, docílíme jen toho, že z nich budou slabé, nepřipravené a ustrašené děti. Rodiče často volají na své děti: „Neběhej tam, nebo spadneš, nelez tam, dávej pozor, nesahej na to….atd.“ A tím je vlastně omezujeme. Nenecháme je, aby si na to přišli sami, neboť nás ovládá strach. A jak to pak zpracovává náš mozek? „Co když se mu (jí) něco stane? Co když si něco udělá? Co si o nás lidé pomyslí? Nakonec o nás řeknou, že se ani nedokážeme postarat o své děti….“ Moc dobře tyto programy znáte, jen jste si je až doposud neuvědomovali, stejně jako já. Buďme tedy pouze pozorovateli a nastavujme jen pozitivní zrcadla. Děti opravdu víc nepotřebují. Pozorovatel nejvíce ovlivňuje dění kolem sebe, stejně jako pozitivní člověk, který nastaví své pozitivní zrcadlo myšlení a chování. Z takových lidí děti mohou pro svůj život získat nejvíce!!! 

Dokud dětem budeme neustále předhazovat soutěživost, konkurenci, intriky, podvody, přetvářky, VIP značkové oblečení, Coca Colu, hamburgery, peníze, značkový mobil, tablet atd., věčně budou nespokojené a nešťastné. Vždy přijde na řadu závist, že ten či onen má a já ne. A já to chci taky! Vezměte si příklad ze života. Přijde žena domů a volá na manžela: „ Viděl si sousedy? Už si zas koupili něco nového. Nesli zas domů nějakou velkou bednu. Hned zítra půjdeme a taky si něco velkého koupíme, ať taky vidí, že na to máme“. O čem svědčí takové myšlení? Nemůžeme za to…., protože je to západní myšlení naší moderní civilizace, která nás právě učí pouze ty negativní stránky života. Závislost a závist je hnacím motorem dnešních moderních západních civilizací. Stačí se jen zamyslet nad tím, kolik reklam den co den slyšíte, vidíte, posloucháte je doma, v práci….pořád dokola jde o programy, které se vám zakoření v mysli jako mor a jste jimi automaticky ovládáni. O čem všechny ty kecičky jsou?

Dnešní moderní věda už ví, že na světě neexistují žádné obrazy, chutě, vůně ani barvy, neboť se jedná pouze o vlny a molekuly. Požitky jsou tedy uměle vyvolané. Jsou to naše konstrukce myšlenek, které vytváří mozek. Tyto výjimečné děje přeměny začínají už ve smyslových orgánech, kde se světelné vlnění, nebo dotyk určitých molekul převádí na elektrické signály, jež jsou posléze vedeny do mozkových oblastí specializovaných na jejich zpracování. A tomu mi pak říkáme, barvy, vůně, zvuky, nebo obrazy. Některé signály nepřicházejí z vnějšku, z našeho okolí, ale z nitra našeho těla. Vše, co se dnes celá západní civilizace snaží pochopit, je vědění, které je tisíce let staré a dávno toto poznání znali Indové, Hinduisté, Taoisté, Tibeťané, Číňané, Indiáni, Mayové. Ty věděli, že svět je jen iluze. Jen my to stále nejsme schopni pochopit a přijmout jako skutečnost. Naučili jsme se žít ve světě, který nás váže k nevědomosti, chybnému myšlení, závislosti na vnějších formách, závislost na 5 smyslech vnímání, snažení se, ulpívání, na početí, zrození i umírání. Přesto, že dnešní moderní vyspělá a tzv. civilizovaná společnost nám dává k dispozici tu nejlepší moderní technologii, počítače, mobily, chováme se jako v době neandertálské a nemáme ani ponětí, o skutečném vědění a poznání. Naši předkové toho znali mnohem více, než víme my dnes a se vším si dokázali mnohem lépe poradit. Jste jiného názoru? Ok. Je to váš názor a i to je v pořádku. Pak si tedy zkuste sami odpovědět, jak mohli domorodí indiáni vztyčit několik set tunových balvanů na Velikonočních ostrovech, jak mohli Egypťané postavit pyramidy, jak bylo možné postavit tolik významných katedrál, které přetrvávají staletí a stále stojí, bez ohledu na povětrnostní vlivy, katastrofy apod., pokud neměli vyspělou techniku, o které mnoho vědců světa trdí, že neexistovala. Pokud jsme tak namyšlení a jsme přesvědčeni, že jsme mnohem dál, než naši předci, jak je možné, že když si necháme postavit dům na klíč, během pouhého roku voláme firmy na reklamace? Máme veškeré technologie, vybavení, zařízení a přesto neumíme skoro nic. Jen si to myslíme, že máme všechno, vše si zjistíme, dovíme, zařídíme, domluvíme, koupíme, ale ve skutečnosti neumíme žít a nedokážeme být šťastní ani z maličkostí. Máte střechu nad hlavou, pustíte si doma vodu, máte si kam uložit potraviny, vyprat si prádlo, pustíte si bednu kdykoliv vás napadne, můžete dýchat čerství vzduch? Ano? Tak na co si pořád stěžujete? Čím více přepychu a pohodlí lidé ze západních světů mají, tím méně jsou šťastní a o to více vyžadují od sebe i svého okolí. Pořád mají málo a stále chtějí víc a víc.
   (Toto je o poznání MANDALY...o skutečném         smyslu našeho života)

Uvedu příklad:
Představte si obyčejnou módu. Jedna nepatrná věcička mezi miliony dalších, která se mění každých půl roku. Proč se mění? Protože někdo určuje směry, někdo další to vyrábí, někdo to začne nabízet, další na to udělám Mega kampaň a reklamu a pak ten zbytek oveček jde, koukají na to jako tele na svou „Novou krávu“ a koupí kde co, jen protože se tam něco změní, něco přidá a už je to nový hit, který propaguje čím dál více zpěvaček, televizí, rádií ......takže je to o čem? O ovládání davu! O obrovské obchodní mašinérii, kterou na sebe vytvořili sami lidé, aby jí nakonec sami podlehli a stali se jejími otroky. Kdo si dnes po ránu vyběhne jen tak naboso ven do trávy, aby zjistil, jak je plná rosy a jemného doteku na chodidla? Kdo koupí ze svého pytel na odpadky a jde bez ovací a novinářských ovací posbírat pár odpadků, které ostatní každý den přehlíží? Já ano…..vy ne? A co uděláte příště vy pro lepší svět, pro lepší pocit, pro vnitřní pocit naplnění a štěstí?

Pokud neznáte dokumentární film  BARAKA, vřele doporučuji, abyste si ho sehnali a podívali se na něj. Toto poznání skutečně stojí za to!
S láskou a úctou Váš osobní trenér Radovan
Vaše náměty, dotazy, nebo komentáře k daným článkům pište na email:
radovan@jak-na-deti.cz