sobota 17. května 2014

Co si děti přejí nejvíce?




pokaždé, když vidím nějaké malé dítě, jak stojí třeba na rozkvetlé louce a zahleděně pozoruje mraky, nebo když objímá nějaké zvíře, a jeho pohled směřuje zasněným směrem na jedno místo, vím, že sní. Dětská představivost a vnímání, nezná hranic, pokud je o ně nepřipravíme. My už tuto schopnost dávno ztratili, ale ne navěky. Vždy se dá pracovat s čímkoliv, na čem nám opravdu záleží.


Kdykoliv jsem hovořil s dětmi, nebo s nimi nezávisle navázal konverzaci a položil jim jednoduchou otázku, divili byste se, jakých odpovědí jsem se dočkal. My velcí a zodpovědní obři totiž nemáme ani tušení, po čem děti opravdu sní a touží. Díky našim každodenním starostem a povinnostem si ani neuvědomujeme, jak úzká a slabá je lávka, která nás spojuje. Pokud ji chceme ovšem změnit v silný a bytelný most, měli bychom změnit své postoje, svoje vnímání a začali více naslouchat …..A jaká že to byla otázka, která mi otevírá každý den dveře do světa dětských přání?

“Představte si, že jste potkali kouzelného skřítka, který vám může splnit 3 přání. Jaká by to byla?“

ODPOVĚDI DĚTÍ POSBÍRANÉ A UTŘÍDĚNÉ ZA NĚKOLIK LET PODLE VĚKU:

DĚTI 1,5 – 4 ROKY
DĚTI 4,5 - 8 LET
DĚTI 8,5 – 14 LET
BÝT NEVIDITELNÁ
ABY DĚDEČEK NEUMŘEL
ABYCH MĚL VÍC KAMARÁDŮ
SESTŘIČKU
NOVÉ AUTO PRO MAMINKU
ABY MĚLI RODIČE HODNĚ PENĚZ
TATÍNKA ZPÁTKY
SVÉHO VLASTNÍHO PEJSKA
PŘEDVÍDAT BUDOUCNOST
KORUNKY PRO MAMINKU
ABYCH MĚLA HODNÉHO MANŽELA, AŽ BUDU VELKÁ
VĚTŠÍ DŮM, ABYCHOM MĚLI S BRÁŠKOU SVŮJ POKOJ
VÍC CHODIT VEN
BÝT ŠŤASTNÝ
UMĚT HODNĚ JAZYKŮ
ABYCH UŽ UMĚLA ŽEHLIT
ABY NA NAŠE KRMÍTKO LÉTALO HODNĚ PTÁČKŮ
ABY SE MNOU CHODIL KLUK, CO SE MI LÍBÍ
ABY NEMUSELA MÁMA S TÁTO POŘÁD CHODIT DO PRÁCE
BÝT KAŽDÝ DEN S OBĚMA RODIČI
VESELÉ A ŠŤASTNÉ RODIČE
ABY NÁS BABIČKA VÍC NAVŠTĚVOVALA

ABY MĚLI VŠECHNY MOJE PANENKY VLASTNÍ ŠATNÍK
ABYCHOM SE MĚLI VŠICHNI DOMA RÁDI
ABYCH MĚL KŘÍDLA

JÍT ZPÁTKY DO ŠKOLKY
ABYCHOM JEZDILI VÍC NA VÝLETY
DOSTAT POD STROMEČEK VZNÁŠEJÍCÍ SKATEBOARD
MÍT RODIČE, KTEŘÍ BY SE NIKDY NEHÁDALI KVŮLI NÁM A PENĚZŮM
NEMÍT EPILEPTICKÉ ZÁCHVATY
ABY NIKDO NA SVĚTĚ NETRPĚL
NEUČIT SE VE ŠKOLE CO MĚ NEBAVÍ
MÍT VE ŠKOLE VNÍMAVĚJŠÍ UČITELE
DĚLAT SI CO CHCI
VIDĚT DISNEY LAND
DELŠÍ PRÁZDNINY
CESTOVAT PO SVĚTĚ

ABYCH NEMUSEL POŘÁD RÁNO VSTÁVAT
BÝT ZPĚVAČKOU S VLASTNÍ SKUPINOU
BRÁCHU DOMA A NE V NEMOCNICI
ABY MĚ SÉGRY MĚLY TAKY RÁDY
ABY SE NA MĚ DĚDEČEK V NEBI NEZLOBIL
ABY BYLA MAMINKA ŠŤASTNĚJŠÍ
ABY SE MÁMA TOLIK NEROZČILOVALA
VŠECHNY STAVEBNICE LEGA
BÝT PRINCEZNOU
BAZÉN NA ZAHRADĚ
PĚKNÉ ZNÁMKY
UMĚT PLAVAT JAKO DELFÍN
BÝT SPIDERMANN
MÍT ZPÁTKY TATÍNKA A NE ZLÉHO STREJDU
CHTĚLA BYCH ,MÍT KOUZELNÝ PRSTEN, CO BY PLNIL VŠECHNA PŘÁNÍ
VYMYSLET ŠKOLU, KDE BY SI DĚTI SAMI URČOVALI, CO JE BAVÍ
MÍT HODNĚ PENĚZ, ABYCH SI MOHL KOUPIT COKOLIV A NEŘEŠIL TO JAKO NAŠI
ABYCH UMĚL SKVĚLE LYŽOVAT
BÝT POŘÁD S BABIČKOU
UMĚT MĚNIT PODOBU
ABYCH SE UŽ NIČEHO NEBÁLA
POMÁHAT OSTATNÍM
AIPED
ABY MĚ BRÁCHA NEMLÁTIL
ABYCH BYLA VE FILMU
SVOU VLASTNÍ ZAHRÁDKU
ABY MĚ MAMINKA MĚLA RÁDA STEJNĚ JAKO BRÁŠKU
ABY BYLI VŠICHNI ZDRAVÍ A NETRPĚLI HLADEM
UMĚT DOBŘE VAŘIT, PÉCT, TVOŘIT, PROSTĚ VŠECHNO, CO UMÍ TÁTA


Je až k neuvěření, jak rozdílná jsou přání dětí, ale jsou velmi důležitá pro sdělení nám dospělým. Abychom vnímali i to, co normálně nevidíme, nebo neřešíme, protože nás to prostě nenapadne. Děti se těmito přáními, nebo spíše někdy i svým vnitřními trápeními snaží vyjádřit své pocity. Jde o programy v jejich hlavičkách, které je tíží a dokud je nevyřeší, budou je stále blokovat a tížit.
Moje kolegyně Katy dělá při kineziologických odblocích něco podobného. Ta jim zase pokládá otázku typu: 
„Jaká tři přání byste si přáli, pokud byste měli kouzelnou hůlku?

Odpovědi, s kterými se rovněž shledala za dobu své praxe, jsou z části rovněž uvedeny výše v tabulce. Je zde velice dobře patrné, jak na děti působí okolní svět, dění doma, problémy se sourozenci, s penězi, rodiči apod. My ovšem řešíme, něco úplně jiného, protože nevíme, jaké otázky nás mohou k takovému poznání dostat. Proto jsem zde dnes uvedl jeden z mnoha příkladů, jak snadno můžete zjistit, co vaše dítě chce, co ho trápí, nebo po čem touží.

Je ovšem ale velmi důležité, abyste děti za jakékoliv výroky neodsuzovali, nevysvětlovali, že jejich přání jsou špatná, nebo nereálná, nebo že jim je nemůžete splnit. Stačí jen, když jim na oplátku povíte ty své. Dojte tak k vzájemnému propojení a větší důvěře, kterou si zrovna tak pěstujete ve svých vztazích. Pokud chybí, nebudou fungovat, stejně jako vám nebude fungovat výchova, o kterou se všichni urputně snaží. Pokud tedy nechcete, aby váš mozek a mozek vašich dětí byl nasáklý jako houba do černého inkoustu, ale raději byste dali přednost křišťálově pramenité vodě, soustřeďte se na to, čím jej necháváte nasáknout. Buď pak budete ždímat pouze černou špínu, nebo čistou vodu, z které můžete pít všichni. Je to jen na vás.

Ještě bych vám rád na závěr uvedl jeden příklad ze života, který jsem prožil před rokem a neustále ho mám v živé paměti. V té době šlo o jednoho spolužáka mého syna, který na něho čekal před domem. Já když ho uviděl, všiml jsem si, že je velice smutný. A protože bylo právě po vánocích, divil se, proč je kluk tak smutný. Dal jsem se s ním tedy do řeči a po pár koučovacích otázkách se sám rozpovídal. Řekl mi, že pod stromeček dostal spoustu dárků i od příbuzných, ale nemá z nich radost. Je moc nešťastný, protože tam neměl tatínka, který od nich odešel. Chtěl ho zpět a to bylo jeho největší přání pod stromeček, po kterém toužil. 

Nebyly to žádné dárky, hmotné dary, cetky, o kterých jsme my dospělí přesvědčeni, že udělají dětem radost, ale jednoduché duševní naplnění jednoho obyčejného přání, ................pozvat svého skutečného taťku na vánoce, místo hromady dárků. Proto je tak důležité vnímat dětské cítění, mimiku v obličeji, smutný pohled a neustále komunikovat o jejich skutečných snech, přáních i potřebách. Je to jediná rozumná cesta, jak z nich znovu udělat veselé a šťastné bytosti, které si to opravdu zaslouží.
Zkuste si tedy pro dnešek udělat jednoduchý společný večer, kdy každý z vás napíše na lísteček 3 přání bez podpisu a vloží do klobouku nebo čepice. Pak lístečky zamíchejte a každý v rodině si vytáhněte jeden. Postupně si je nahlas přečtěte a snažte se určit, kdo je autorem daných přání. Nakonec se společně domluvte, které ze všech napsaných přání se vám zamlouvá nejvíce a uskutečněte jej. Pak mi napište do komentářů, nebo na email:
jak jste uspěli. Jistě poznáte i změnu chování u vašich dětí a mě zajímá, jak to po tomto jednoduchém úkolu dopadlo. Přeji vám hodně štěstí na cestě poznání a těším se opět brzy na vás i vaše komentáře.
S láskou a úctou váš osobní trenér Radovan