Nelámejme nad brokolicí hůl

Z odporu k  Br-oko-lici  k  zamilovanosti

Mnoho dětí chodící do školky, nebo do školy odmítá jíst určité druhy jídel, neboť nejsou připravovány tak, aby po nich děti toužily. Mnoho jídel v jídelnách tak končí v odpadu, přestože by tomu mohlo být naopak. Rodiče investují nemalé částky, aby se jejich dítě pořádně najedlo a místo toho zůstávají hladové. V horším případě se snaží učitelky nebo vychovatelky děti nutit, aby veškeré jídlo snědly, neboť mají právem obavy z odezvy rodičů. 

Rodiče se pak rozčilují a nadávají, proč jejich dítě chodí domů hladové a oni nejsou schopné dítě přimět, aby zaplacené jídlo snědlo. A jsme opět v začarovaném kruhu. Kdo je na tom nakonec bitý nejvíce? Samozřejmě že dítě, protože si jeho hlava začne opět vytvářet obranné mechanizmy proti nařizování, rozkazům i autoritě samotné. Kolik dětí dnes už polévky skoro vůbec nejí? Naše babičky vždycky říkávali: 
„Polévka je grunt, kdo ji nejí, ten je špunt“.

Schválně si vzpomeňte na své dětství, když jste chodili do družiny a nutili vás jíst něco, co jste nejedli, nebo vám nechutnalo. Také jste museli jíst hrachovou kaši, žvýkat půl hodiny tlusté maso s flaksou apod.? Jak jste se cítili? Jak vám bylo? Seděli jste také u stolu tak dlouho s učitelkou za zády, která na vás dohlížela jako dráb, dokud jste do sebe nenasoukali poslední sousto? A co bylo dál? Zvedl se vám po pár krocích žaludek a vše jste v tom lepším případě vyzvraceli venku, v horším případě rovnou v šatně?

Opravdu máte s vašimi dětmi takový vztah, aby se vám nebálo říci, co ve škole jí nebo nejí, a proč mu to třeba nechutná? Víte určitě, co Vaše dítě jí a co ne? Co mu chutná, co odmítá a proč, nebo mu ještě vynadáte, pokud se vám pochlubí, že to či ono nesnědlo a vy ho useknete např. těmito slovy:

„A proč si myslíš, že to platím? Myslíš si snad , že mám na vyhazování? Prostě to jíst budeš a hotovo! Nechci slyšet žádné výmluvy! Přece by vám ve škole nevařili nic, co není zdravé. A když to mohou jíst ostatní, tak ty taky! Tečka.“

Přitom by bohatě stačilo si občas s dítětem přátelsky popovídat, zjistit co mu brání v tom, že to či ono nejí, co způsobuje, že mu to nechutná, jak to prožívá apod. Pak si stačí vyhradit trošku svého drahocenného času a zajít si vše ověřit do jídelny a klidně ochutnat přesně to jídlo, které vaše dítě odmítá. Vyprávím vám to ze zkušenosti, neboť jsem podobnou situaci ve škole také kvůli svým dětem řešil. Jeden z názorných příkladů je polévka vařená z velmi zdravé zeleniny, kterou je brokolice. Velmi blahodárně působí jako prevence proti rakovině, ale pokud si proti ní dítě vypěstuje averzi už jako malé, nemáte už moc šancí ho přesvědčit, aby z brokolice cokoliv snědlo.

Přesto se to stalo a najednou přede mnou stála obrovská výzva, která mě tlačila k nalezení řešení. Poradil jsem si s tím po svém. Učitelkám jsem slušně vysvětlil, že si nepřeji, aby moje děti nutily jíst něco, co nechtějí, a pokud za obědy zaplatím, tak neočekávám, že musí vždy vše sníst. Takže pokud něco odmítají, tak k tomu asi mají svůj důvod. Pak jsem začal hledat řešení, jak to udělat, aby děti opět začaly brokolici nejen jíst, ale aby si jí zamilovaly. Myslíte si, že to není možné, když už si dítě vypěstuje k jakékoliv potravině odpor? Já tvrdím, že jde všechno, jen malé děti se musí nosit. 

Hledal jsem po různých restauracích polévky, které byly vařené z brokolice, až jsem objevil jednu až v Praze (děti žijí na Šumavě) a její zpracování bylo přesně to, co jsem hledal. Nebylo ani poznat, že se jedná o polévku z brokolice a navíc fantasticky chutnala. Požádal číšníka o recept, který klidně zaplatím, ale kuchař odmítl. Takže další překážka. Našel jsem to, co jsem hledal, ale neměl suroviny, neznal postup přípravy. Co teď? Mnoho lidí by to v tuto chvíli možná už vzdalo, neboť vydat tolik energie kvůli jedné polévce vám možná přijde i zbytečné.

Věřte že není, protože jde o život a zdraví vašich dětí, které mají život před sebou a vy přeci chcete, aby do vínku dostali vše, co potřebují. A tak jsem hledal dál. Sháněl různé kuchařky, kalendáře s recepty a stále podle nich zkoušel uvařit tu lahodnou polévku, kterou si moje chuťové buňky zapamatovaly. Když už to vypadalo po několika měsících snažení, že recept prostě neseženu, začal zkoušet různé postupy sám. Začal zkoušet všechny recepty různě obměňovat, než jsem docílil přesně té chuti, kterou chtěl a znal. 

(obr. z několika školních jídelen - polévka z brokolice)

Věřte nebo ne, ale samotná cesta hledání, byla mnohem užitečnější, než samotný cíl.  Je to ten nejúžasnější pocit, který můžete v životě prožívat, neboť život je cesta. Pak už stačilo jen trocha fantazie, jak to podat dětem. Neříkat nic o slově „Brokolice“, neboť už samotný název v nich vyvolával odpor a prostě jim naservírovat na talíř pohádku. A světe div se, děti to nejen okouzlilo, ale chtěli i přidat. Od té doby tuto delikatesu milují a k brokolici už mají pouze kladný vztah!

Víc vám ale neprozradím, neboť tato polévka je také součástí knihy JND X, kterou najdete na hlavních webových stránkách. Z brokolicí a mnoha dalších surovin, které mohou sloužit vašemu zdraví trvale, vč. kočení a bylin, najdete též v této knize. 

Chci, abyste si každý den udělali pár minutek čas a přečetli si jedno konkrétní téma, neboť bez informací a změn, které je nutné v životě přijmout, nepřijde ani požadovaný pozitivní výsledek. Přeji vám všem hodně štěstí na cestě poznání a vědění. 

S láskou a úctou vás osobní trenér Radovan.

Vaše náměty, dotazy, připomínky, nebo životní příběhy či zkušenosti piště do komentářů nebo na email: info@jaknadeti.com