Dnes se pokusím objasnit základní principy krutovládců a
jejich fungování, naprogramované od dětství, které se snaží předávat dál.
Krutovládcem může být jakýkoliv muž nebo žena, s kterými bylo
v dětství zacházeno nevybíravým způsobem. Byli pod nadvládou stejných
krutovládců, tyranů, kteří byli možná ještě horší než oni. A protože nepoznali
jiný svět než krutost a bolest, v jejich podvědomí se usadil jed, o kterém
jsou přesvědčeni, že je jediný správný.
Proč tomu tak je? Neboť nepoznali druhou stranu mince,
nepoznali lásku, které se jim v jejich vývoji nedostávalo. Pokud pak
takové lidi poznáte blíže a začnete je rozebírat, zjistíte, jak jsou malí,
slabí a bojácní. Svoji slabost ale dokážou bravurně maskovat pod rouškou
tvrdosti, nenávisti, násilí, útlaku, ponižování a mnoha dalších negativních
vlastností člověka, s nimiž se v životě setkávali takřka denně. Nedokážou
být sami. Neustále musí mít u sebe někoho, koho by mohli terorizovat a tím si
tak zvyšovat své ego a maskovat svoji slabost. Ve světě existuje stále velmi
mnoho takových krutovládců, kteří si vybíjejí svou zlost převážně na ženách,
ale i na dětech.
Uvedu jeden příklad ze života, který měl možnost zaznamenat
z vyprávění svého známého.
Jeho otec byl obr. Měl přes 2 metry a jeho ruce vypadali
spíše jako lopaty. Kdykoliv on, jako malý chlapec neudělal vše podle představ
svého otce, nebo ihned neposlechl na slovo, byl fyzicky týrán. Jednou
s otcových nejoblíbenějších hlášek bylo, že uděluje pouze 3 facky.
Výchovnou, propagační a likvidační. Pokud udělil výchovnou, chlapec celý den
koktal. Při propagační skončil na týden marod s odůvodněním ve škole i u
lékaře, že spadl ze schodů. U likvidační skončil na měsíc v nemocnici
s několika zlomeninami. Vždy svému chlapci barevně líčil, jak ještě
krutěji s ním zacházel jeho otec a on je vlastně na něj hodný a šetří ho.
Proto by si toho měl vážit a měl by být více hodný a více ho poslouchat. I
kdyby se chlapec rozkrájel na malinkaté kousíčky, aby se otci zavděčil, nikdy
to nestačilo.
Čím více se snažil, tím to bylo stále méně a méně v očích
jeho otce. Přesto že měl i matku, ta se vždy raději schovala do kuchyně, aby
nedostala také, nebo nebyla ostuda po celé ulici. To když se otec rozeřval tak,
až padali skleničky z poliček. To že dával syna klečet na práh, přes
natažené ruce ocelové těžké pravítko tak dlouho, dokud pravítko díky vysílení
paží nespadlo, jen aby mohl svého syna znovu seřezat klackem. Občas se prí otec
vrátil z práce a doma se chlubil tím, že z důvodu neustálého shánění
nových klacků, které vždy o syna rozštípal, kamarádi mu ochotně poradili. Ať
raději používá hadici od pračky. Ta přeci vydrží všechno. Pokud takovýto
narušený člověk, poznamenaný již špatnou výchovou ze svého dětství předává tyto
nelidské výchovné metody dál svému synovi, co se asi stane ze syna, až bude
dospělý. Co myslíte?
Chlapec dospěl a začal tím, že odešel z domova. Začal se
vzdělávat a hledal cestu, kterou se vydá. Mohl zůstat jako jeho otec a dál
vychovávat své děti stejným způsobem, nebo díky vlastnímu sebe poznání a
zjištění, že jinde v rodinách existuje i něco jiného než násilí a teror,
ale třeba i láska a porozumění, pochopil, co musí udělat. Kompletně přijmout
nový způsob života, aby už dál nemusela jeho mysl ovládat jeho činy. Pracoval
intenzivně a dlouho na sebe vzdělání, sebe studiu a uvědomil si, že změna
nepřichází z vnější, ale zevnitř nás. My sami jsme tvůrci a jen my sami
můžeme vědomě ovlivňovat náš život. Pokud se nám nelíbil ten, který jsme žili a
nechceme ho vědomě předávat dál, musíme změnit nejprve sebe. Své staré a
destruktivní programy zakořeněné v našich hlavách musíme vědomě
odstraňovat a nahrazovat novými, abychom mohli žít takový život, jaký si
přejeme. Nikdo a nic nás nemůže ovládat věčně, pokud to nepřijmeme za vlastní,
protože si např. budeme myslet, že trpíme jen proto, že jsme špatní. Tak to ale
vůbec není. A jak nakonec dopadl jeho otec? Když našel sílu syn, po nějaké době
pomohl i matce a ta od otce odešla také. Najednou zůstal sám. Nikdo ho nechtěl.
Stal se bezdomovcem a nakonec spáchal sebevraždu. A to je výsledek krutovládců,
jejichž vnitřní schránka je velmi slabá a zranitelná. Nikdo ale o ní neví.
Proto budí vždy takový respekt a obavy.
Spousta týraných a zneužívaných žen něco podobného určitě
poznala a zažila na vlastní kůži a jistě toho bylo mnohem víc, co se sem ani
nevejde. Ale něco vám povím. Možná se mnou teď mnozí nebudete souhlasit, ale
zákony přírody se nemýlí. Na těch je totiž podobné propojování „silných mužů a
slabých žen“ ovlivněné právě myslí. Pokud žena neměla v dětství dostatek
lásky a bezpečí, bude ji hledat u muže, který působí drsným dojmem a bude se
tak i chovat. Její podvědomí ho prostě k sobě přilákalo.
Do života přiláká despotu, s kterým se najednou cítí
v bezpečí, ale jen do té doby, než první slepá zamilovanost pomine a začne
tvrdá realita. Pak jde v dost případech i o holý život.
Proto se zde snažím soustřeďovat vaši pozornost všemi směry,
protože poznání znamená svobodu. Vaši svobodu, těla i ducha. Proto i vztahy,
programy v našich hlavách, výchova našich dětí je ovládáno pouze naší
myslí a prostředím, ve kterém jsme vyrůstali. Pokud se tedy ve vašem životě
děje cokoliv, co vás bolí, trápí, nebo cítíte uvnitř sebe, že je nějak špatně,
že tak by to být nemělo, poslechněte své podvědomí, srdce, nebo duši to je
jedno, ale určitě neposlouchejte hlavu. Proč? Protože hlava vám ihned vystřelí
díky myšlenkovým negativním programům tolik důvodů, které vás přesvědčí o tom,
že to je jinak, že k té změně nikdy nedojdete a neustále si budete něco
nalhávat, nebo dedukovat.
Uvědomte si, že až 85% z toho na co myslíte, co by se
asi mohlo stát, nebo jak to ten druhý má, se nikdy ani nestane. Jak myslíte, že
vás druzí budou brát, pokud si sami sebe nevážíte, nemáte sebeúctu a neustále
si vědomě ubližujete? Jak můžete toužit po opravdové lásce, pokud jste doteď
nepoznali sebelásku? Jak vás mohou mít rádi druzí, pokud nemáte rádi sami sebe?
Tím, že se obětováváte pro druhé? Tím ztrácíte jen vlastní hodnotu a druzí vás
budou jen využívat, i když budete mít pocit, že to děláte z lásky a
vlastně rádi. Proto se nebojte změn a začněte poslouchat více svoji intuici,
svůj vnitřní hlas i srdce, než své myšlenky, pokud vám neslouží k naplnění
vašeho života. Přeji vám hodně štěstí a ať každý z vás najde sám sebe. S úctou
a láskou váš trenér Radovan
Psát můžete do komentářů, nebo poslat email: radovan@jak-na-deti.cz