Je nutné dítě neustále vést a učit ho?
Pokud se každý
z rodičů zamyslíte nad určitými fakty v jednotlivých epochách vývoje
dítěte, co vám vyjde? Máte pocit, že musíte dítěti říkat, když je malé, že
potřebuje od mámy nakrmit, nebo si o to umí říci samo tím, že se jednoduše
ozve? Pokud ho něco trápí, jak to poznáte? Řekne vám to snad? Neumí přeci ještě
mluvit, a přesto se opět ozve. Když se začne učit chodit a stále padá, zkouší
se stále zvednout, nebo máte pocit, že je nevyhnutelně nutné mu pokaždé
přispěchat na pomoc a zvednout ho?
Pokud tedy žijete
v tomto přeludu, také mu budete utírat zadeček, až vyroste a budete ho
vodit za ručičku všude, kam se vrtne? Asi těžko. Tak se zkuste soustředit na
to, že vše, co vaše dítě potřebuje pro život, má už od narození dávno
v sobě a jen se potřebuje rozvíjet jako květina. Příroda je opravdu velmi
mocná a obdařila nás všechny takovými schopnostmi, o kterých se možná nikomu
ani nezdá. Mezi námi rodiči a dětmi je rozdíl pouze v tom, že my jsme
velcí, oni malí, ale mozek máme naprosto stejný. My už nějaké zkušenosti
nasbírali, oni je sbírají. Naše zkušenosti ovšem nemusí vůbec korespondovat
s těmi dětskými.A když to může fungovat v přírodě, jak dokládají i přiložené obrázky, proč si lidé myslí, že nás se to netýká, že my jsme něco jiného. Nikoliv. Jsme součástí přírody stejně, jako všechny živly na planetě, které všichni hojně využíváme, jen jsme si je přestali uvědomovat, protože už je všichni bereme jako samozřejmost. Zkuste si ale být chvíli bez jediného živle, který potřebujeme pro přežití. jakou pak pro vás bude mít hodnotu? Vědí vaše děti o těchto základních potřebách člověka vůbec něco? Tak až zas budete trpět nedostatkem něčeho, zkuste na chvíli zatajit dech a pak se zeptejte sami sebe.
"Co potřebuji pro svůj život nejvíce? Co je to, bez čeho se neobejdu a zas naopak bez čeho se obejdu?
Smiřte se
s tím, že je skutečně jiná doba, která přispívá k větší spolupráci,
toleranci, porozumění a neustálého sebe poznání, neboť jen tak můžeme správně chápat
hlubší souvislosti mezi fyzičnem a duchovnem, které nelze rozdělovat, nýbrž
slučovat. Stačí vám jen pozorovat symbiózu a souznění v přírodě. Jak se
učí mláďata, jak se chovají rostliny či stromy?
Kdo je učí? Naučná
encyklopedie to asi nebude, Wikipedie také ne, tak kdo? Ano přesně tak! Nikdo
je nic neučí. Učí se sami vše, co pro přežití nutně potřebují a veškeré
praktické dovednosti zvládají sebe realizací a sebe poznáním. A tak je to i
s dětmi. Co tedy s tím a jak dál? Vám pro výchovu vlastních dětí
postačí pouze znát, vědět, chápat, pozorovat a být jejich pozitivním zrcadlem.
Žít v rovnováze s přírodou i vesmírem. Když se ve vás totiž uvidí, budou přesně vědět, co mají a nemají dělat a také
to tak udělají.
Jde ale hlavně o to, být tím správným zrcadlem, bez jediné
známky starých naučených a nefunkčních programů, které k dnešní výchově
vůbec nepotřebujete, a dětem spíše škodí. Inspirujte se přírodou. Od té se můžeme stále něčemu novému přiučit a nikdy toho nebude dost. Stále má nás čím překvapit i okouzlit zároveň, stejně jako naše děti. O tom ale spíše až někdy příště na nějakém
společném sezení, nebo v některých z připravo-vaných video tréninkových
návodů, JNT = Jak Na To, neboli jak sám název blogu napovídá …J.N.D. Ale pozor, abyste
si to nespletli se zkratkou, kterou mnozí nosíte v hlavě a přitom si je
stále děláte. O čem je ten druhý význam zkratky? „JEN NE DLUHY“. hihi..... A proč nestát
o zkratku JND v druhém významu? Protože dluhy dělají z lidí otroky!!!
Už jste to také zjistili a víte? Pamatujte, že děti můžete učinit šťastnými i bez peněz. Nevěříte?
Přesvědčím vás o tom, ale později..….ještě neuzrál ten pravý čas. Zůstaňte mi spřízněni a pokud vás moje náměty inspirují a pomáhají vám, budu rád, když jej budete šířit všude kolem sebe do světa, protože všechny děti světa si zaslouží lepší zacházení, přístup, porozumění i lásku.
Hodně štěstí všem přeje váš trenér Radovan.
Vaše náměty a dotazy pište do kometářů, nebo mi je můžete zaslat na email:
radovan@jak-na-deti.cz